Dobrý den, pracuji ve stavební firmě. Před dvěma týdny se se mnou propadlo lešení. Utrpěl jsem komplikovanou zlomeninu nohy, musel jsem se okamžitě podrobit operaci. Podle vyjádření ošetřujícího lékaře v nemocnici, z níž jsem byl včera propuštěn, potrvá domácí léčení ještě asi dva měsíce. Na co mám v souvislosti s pracovním úrazem nárok?
Reklama
Pracovní úraz při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s nimi s následkem pracovní neschopnosti delší než 3 dny má zaměstnavatel povinnost zaznamenat a jedno vyhotovení záznamu předat zaměstnanci. Záznam má vyhotovit neprodleně, nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl. O ostatních pracovních úrazech, kterými nebyla způsobená pracovní neschopnost přesahující 3 dny vede evidenci.
Zaměstnavatel je povinen bez zbytečného odkladu zaslat záznam příslušnému inspektorátu bezpečnosti práce, jestliže k úrazu došlo na pracovišti podléhající jeho kontrole a vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní. Dále odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rovněž zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn a kvůli náhradě škody organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
Po dobu trvání pracovní neschopnosti máte nárok nejprve na náhradu mzdy, a to od 4. do 21. dne ve výši 60% průměrného výdělku. Od 22. dne vyplácí správa sociálního zabezpečení nemocenské ve stejné výši.
Pokud se zaměstnavatel zcela nebo zčásti nezprostí odpovědnosti, je povinen nahradit zaměstnanci škodu vzniklou pracovním úrazem, i když neporušil předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Konkrétně musí poskytnout náhradu za ztrátu na výdělku, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění. Rovněž za účelně vynaložené náklady spojené s léčením a věcnou škodu, vzniklou v souvislosti s pracovním úrazem.
Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem a plnou výší náhrady mzdy, později plnou výší nemocenského. Tato náhrada za ztrátu na výdělku přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu v době prvních 3 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nenáleží náhrada mzdy nebo platu.
Pro stanovení výše náhrady za bolest lékař provede tzv. bodové ohodnocení podle vyhlášky 440/2001 za bolest u úrazu, počet bodů se následně vynásobí hodnotou 120 Kč.
Doporučuji Vám také schovávat si doklady o všech doplatcích na léky, poplatcích za hospitalizaci, cestovném do zdravotnických zařízení, lázní apod. a následně uplatnit jejich proplacení u zaměstnavatele.
Odškodnění ztížení společenského uplatnění se určuje podobně jako náhrada za bolest podle bodového ohodnocení, a to za následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví.
Pokud byste se chtěl soudně domáhat náhrady za ztížené společenské uplatnění následkem pracovního úrazu, žalobu lze nově od 1. 1. 2011 podat ve lhůtě 1 roku od stabilizace zdravotního stavu.